O nás :: Ivan Jelínek Art

Úvod > O nás

Jaroslav Klát, akad.mal., citace z úvodního slova k výstavě MOONLIGHT, 5. 10. 2021:

"Malíř Ivan Jelínek nezačínal od ničeho a nevytvořil si svoje malířské postupy tak zcela sám. Francouzská malířská škola tu nebyla ničím neznámá, nevyčerpatelné podněty Cézannovy malby, jež se staly až jakýmsi trvalým mravním korektivem svou barevnou i kompoziční výstavbou obrazů, vedle dekorativizující tvorby Matissovy, byl to především formotvorný kubismus Picassův. Z domácích umělců mu imponoval Kubišta i Filla, Špála i Bauch, povzbudivě na něj působila malba Modiglianova. Výsledkem však není pouhý mechanický součet vlivů, nýbrž osobitý výtvarný projev zapojený do přijatelné vizuální syntaxe. Nepohrdá žádnou zkušeností, kterou učinili velcí umělci a formativní vlivy mají tu svá přirozená pokračování v elementární vůli tvořit. To, co má onen zvláštní náboj primární tvorby, která se nás nejvíc pro dnešek zvlášť dotýká jsou zmiňovaná malířova díla 40. let, kdy se skutečně, vlastní cestou, dotýká aktuálních tendencí své doby, onoho opožděného dovětku českého kubismu, jehož naléhavé poselství bylo předáváno z generace na generaci jako štafeta. Dobové opodstatnění a začlenění svádí provést některé komparace s díly jeho vrstevníků poválečné generace, přesto Jelínkův umělecký tvar vždy vzdoroval naučitelné epigonské manýře, už proto, že se rodil hlouběji z konvencemi nezatížených zdrojů a bez profesionální jednostrannosti.

Snaží se zvládnout metodu kubismu, který ho přitahuje, již od samých začátků. Přesto mu časem přestává vyhovovat jeho statická a méně osobní řeč a usiluje o výraznější, zářivější projev, ve kterém se snažil uvést v soulad kubizující konstrukci s expresivní barevností v celkově dynamičtější interpretaci svých námětů. Kubizující osnova je v těchto obrazech nahrazována svobodnou hrou vlnících a proplétajících se linií. Objevují se volné tématické okruhy, které prostupují jeho jednotlivými etapami, neuvěřitelně zasahujících několik dekád dvou století. Žijí svými náměty bohatým předivem vztahů figur volně umístěných v "rajských zahradách”, akty v kombinacích různých proporčních vztahů, portréty v uchopení lidského nitra. Působí vzrušenými nebo ztišenými gesty, obklopené jemným zářením či naopak výrazným světlem na energicky pojatých tvarech. Barva, hrubě a zároveň s podivuhodnou rafinovaností hnětená v pastách, se pojí s kresbou, aniž se jí dá poutat. Jelínkův lineární rukopis, osobitý a relativně samostatný činitel, propůjčuje jeho aktům i portrétům někdy až nečekaný význam tím, jak je mění jednou v arabesku, jindy je nechává zhranatět a ztuhnout v spletité stále ještě kubizující infrastruktuře. Linie je prohlubní, vypuklinou i obrysem a tím cele náleží do obrazové plochy, ve které nalézá opodstatnění autorova stále více pronikající symbolika erotického podvědomí, která jako klasické figurální téma nemusí být složitě vykládána.

Obrazy Ivana Jelínka jsou harmonickou syntézou kontrastů, inteligence a citovosti. Vstřebaly do sebe malířovu lásku ke světu a mají tudíž naději působit hlouběji i na druhé. Dopracoval se k žánrově diferencovanému, přesto vyváženému a srozumitelnému názoru.

Ani v posledních letech jeho tvůrčí schopnost neslábne, spíše šťastně shrnuje s přesvědčivou vroucností a navíc i spolehlivou technikou výsledky předchozích zkušeností. ... "

„Jak se světem? Dotýkat se? Anebo nést?

Anebo obojí? Anebo hledět?

Tehdy se moudrost dostaví určitě,

ale i nebezpečí ze zahleděnosti?

Ale moudrost! Mírný kanoucí hlas,

hlas přejizvující,

hlas dítěte..." Ivan Diviš, přítel

Ivan Jelínek *1924